Smáčená slzami deště

nastavuješ tvář

svým pocitům,

jenž Tě slepují

do prostoru,

ve kterém se ztrácíš

před sebou,

před svým vlastním 

ohraničením;

padáš,

tak zoufale nahá

a nevíš,

že jsi tak nezadržitelně 

svobodná,

protože ještě cítíš.