O lidu Lahu a jeho zpracování Pu’Eru

Čaje typu Pu’Er se v České republice pomaličku dostávají do povědomí. V českém a především anglickém jazyce lze nalézt spoustu informací o tomto zajímavém čaji. Co se však už tak lehce nedozvíme, jsou informace o menšinách, které mají často velice svébytný způsob zpracování a přípravu čaje.

PPohled na oblast kde žijí lidé Lahurovincie Yunnan, rodišti Pu’Er, se skládá z velkého počtu národností a menšin mj. Bai, Dai, Hani, Lahu, Lisu, Thai a další. V další části článku se zaměřím pouze na menšinu lidu Lahu jež zaujme nejen svým zcela osobitým způsobem přípravy čaje, ale též svou bohatou kulturou.

O lidu Lahu

Lahu (拉祜族; Lāhùzú; další označení: Ladhulsi nebo Kawzhawd) je menšina žijící v jižním Yunnanu. Rozlišujeme dvě základní skupiny: Lahu Na (Bílý Lahu) a Lahu Xi (Žlutý Lahu). Lahu Na přišli po západní trase a usídlili se v kraji Lincang, Lancang, Menglian a Menghai. Lahu Xi přišli po jižní trase a usídlili se především v okolí pohoří Ailaoshan (kraj Jingdong, Simao, Mojiang a Yuanjiang).

Lidé sami sebe pojmenovali „Lahu“, které vychází z dlouholeté zkušenosti lovu tygrů. „La“ znamená Tygr a „Hu“ se rozumí způsob přípravy jídla. Dohromady bychom název volně přeložili jako „Umění pečení tygra na ohni“.

Dle legendy lid přivedl do Yunnanu jelen, kterého stopovali při lovu. Mělo se tak stát zhruba před dvěma tisící let za panování dynastie Han. Oproti současnému stavu se však jednalo o severnější oblasti. Lidé se stále živili lovem a vedli kočovný život. Zhruba v 8. století byli v důsledku vzniku státu Nanzhao nuceni přesunout se dále na jih. Zde v důsledku vlivu okolních národností (především Han a Dai) postupně upouštějí od kočovného života a začínají se věnovat zemědělství. Mělo se tomu stát nejpozději v 18. století. S hospodářským rozvojem postupně přešli na feudální systém. Jejich životní styl a zvyklosti byly více či méně ovlivňován národy Han a Dai.

Kulturní a společenský život se točí povětšinou kolem velkých festivalů. Jsou jimi Lahukuo festival, festival ohně, festival nové rýže, festival dračích lodí a další.

Nejdůležitějším a největším festivalem je Lahukuo (oslava nového roku) jenž je rozdělen na velký rok (ženský) a malý rok (mužský). Ženský trvá čtyři dny (od prvního do čtvrtého dne nového roku) a mužský trvá tři dny (od devátého do dvanáctého dne nového roku). Ústředním bodem je třídenní hudební slavnost, při které se tančí a zpívá. Pokud byla v předcházejícím roce dobrá úroda, může se slavnost protáhnout i na pět dní.

Na první den nového roku mají lidé ve zvyku „vydobýt si čerstvou vodu“. Ráno toho dne se snaží každá rodina být první, která si přinese v bambusovém džberu čerstvou vodu domů. Čerstvá voda má symbolizovat čistotu a štěstí. Kdo se ji na nový rok napije, ten bude mít štěstí po celý rok.

Tradiční odívání ženNejen při významných festivalech se lidé rádi odívají do černé, jež je pro ně symbolem krásy. Muži nosí černé čelenky s černým límcem, krátká saka se zapínáním na pravé straně, a dlouhé pytlovité kalhoty. Ženy často nosí dlouhé šaty s rozparky dosahující až do pasu. Límec a lemy jsou lemované látkou v různých barvách. Přední strana pláště je zdobena stříbrnými korálky. Muži i ženy rádi nosí dlouhé turbany, které jsou více, než tři metry dlouhé s jedním koncem visícím vzadu až do úrovně pasu.

Čím dál častěji je však vidět vliv okolních národností. Není proto výjimkou, že uvidíme příslušníka menšiny Lahu v oděvu typickém pro Dai nebo Han.

Většina lidí žije stále v původních domech, které slouží nejen jako příbytek, ale je též důležitou části sociálního života rodiny. Velikost domů se různí od malých (pro čtyři až pět lidí) až po velké pro dvacet až třicet lidí.

Tradiční domy jsou budovány z bambusu, dřeva a střecha je pokryta slámou. Domy se nejvíce podobají těm, které si staví lidé Dai. Dům je členěn na dvě úrovně, kdy v přízemí žijí hospodářská zvířata a v prvním patře rodina. Přístup do horního patra je po mohutném schodišti, které je vždy umístěné na pravé straně. Horní patro je rozděleno na ložnici a společenskou místnost s ohništěm. Právě společenská místnost tvoří nejdůležitější část domu, kde se setkává celá rodina.

Stavba nového domu je společenskou událostí. Každý obyvatel vesnice přiloží ruku k dílu a po dokončení je uspořádána velká oslava pro celou vesnici.

Důsledkem vlivu křesťanských misionářů převzala většina lidí nejen křesťanskou víru, ale též nahradila v písemné formě čínské znaky za latinku. Nicméně jazyk lidu Lahu je silně izolovaný a používá se pouze v této komunitě.

Způsob zpracování Pu’Eru lidem Lahu

Zpracování čaje lidmi Lahu, je stejně jako spousta dalších zvyků, ovlivněn ostatními národy a to především lidem Dai.

Tradičním způsobem zpracování (uskladnění) čaje lidem Lahu je napěchování čajových listů do bambusového stvolu, jež je praktikován několik staletí. Můžeme jej tak považovat za tradiční zpracování PuEru v jižním Yunnanu. Bohužel nejen v našich končinách je takto zpracovaný čaj považován za něco podřadného, čemu nemá ani smysl věnovat pozornost. Opak je pravdou. Tento čaj je nejen tradičním produktem, ale zaujme i svoji chutí a vůní, která se směle vyrovná i těm více známým (ceněným či „klasickým“) PuErům.

Základní surovinou jsou čajové listy z divoce rostoucích velkolistých čajovníků. Sbírají se velké rozvinuté a dužnaté listy, které se krátce praží na otevřeném ohni (pro odstranění přebytečné vlhkosti). Dnes se můžeme setkat i s běžně zpracovaným Mao Cha, které lze též použít jako základní surovinu.

Opraženým (usušeným) listem se až po okraj naplní bambusová tyč. Pro tyče se používají pouze mladé bambusové stvoly stáří maximálně jednoho roku a délky zhruba 80 cm.

Pu'Er v bambusuTyč se vloží na 6 – 7 minut do otevřeného ohně. Zde v důsledku vody obsažené v čerstvém bambusu a vysoké teploty, dojde k napaření a změknutí listů. Dřevěnou holí se pak list slisuje. Zbylé místo opět doplní novým (opraženým, usušeným) listem. Celý proces se několikrát opakuje až do doby co je list slisován na celou délku bambusové tyče.

Po vychladnutí se někdy bambusové tyče zakopu do země, kde se nechají několik měsíců zrát. Běžně se však po vychladnutí a částečném vysušení (obdobně jako u jiných druhů PuErů) bambusová tyč rozřízne a čaj je připraven ke konzumaci. Čaj je možno nechat několik let zrát pro zjemnění chutí nebo upotřebit k okamžité spotřebě.

Tradiční příprava Pu’Eru lidem Lahu

Kao Cha GuanNejen samotní lidé Lahu, ale též další menšiny v Yunnanu používají Pu’Er pro tzv. Kao Cha (烤茶, pečený čaj). Jedná se o velice prastarý rituál předávaný z generace na generace.

Základem pro tento rituál je hliněný džbánek (někdy nazývaný jako Kao Cha Guan), ohniště nebo zdroj přímého plamene (kahan, kadidelnice apod.), čaj v bambusu a voda.

Prvním krokem je zahřátí džbánku nad plamenem, které připraví nádobu pro přípravu a zároveň odstraní případné nečistoty.

Odměřené množství čaje se vsype do prázdného džbánku. Džbánek respektive čaj se zahřeje nad plamenem. Důležité je, aby zahřátí proběhlo rovnoměrně a nedošlo ke spálení čaje. Zahřívání probíhá tak dlouho, dokud se ze džbánku nezačne linout vůně čaje. V tomto okamžiku se do nádoby nalije vřící voda. Ještě chvíli se vrátí nad plamen. Nápoj je připraven a může se rozlít do připravených šálků.

Čaj připravený tímto způsobem je velice silný a lahodný. Někteří konzumenti přirovnávají stav, ve kterém se nacházejí, ke stavu blízkému opilosti z alkoholu (ovšem bez negativních vlivů kocoviny druhý den).

Záznam z přípravy čaje lze shlédnout na této adrese:
http://v.youku.com/v_show/id_XMTM3OTUxNjI4.html (pozor před samotným videm často běží reklama).

Článek byl též publikován na našem blogu.

Zdroj:

  • China Fact Tours [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. China Fact Tours. Dostupné z www: http://www.chinatour360.com .
  • China Tour 360 [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. China Tour 360. Dostupné z www: http://www.chinatour360.com .
  • Lahu people. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29 September 2003, last modified on 28 February 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Lahu_people .
  • WANG, Ling. Tea and Chinese culture. Vyd. 1. China : Long River Press, 2005. 200 s
  • Fotografie jsou použity z vlastních zdrojů a se svolením Wikipedie (GNU licence)

 

O autorovi

Majitel a provozovatel e-shopu www.SlavneCaje.cz
Mimo to také milovník čaje a to především Shu Pu'Erů a Hei Cha.

Obrázek uživatele Stan

Tenhle článek mi v létě

Tenhle článek mi v létě nějak utekl.
Moc pěkné čtení. :-)
A ten čaj je skutečně zajímavý. Nemám zatím bohužel prostředí k archivaci (je li něco takového v našich podmínkách vůbec možné, o čemž silně pochybuji), takže piji rovnou a průběžně. Připadá mi to hodně jemné.
Co mě zaujalo, že (na rozdíl od těch nešťastných sítek)čaj nenatáhne ten bambus.
Líbilo by se mi koupit celou tu tyč a rozbalit si to sám.

Obávám se, že čaj je k

Obávám se, že čaj je k dostání pouze už vylouplý z bambusu. V případě zájmu se Však mohu pozeptat.
Více když tak přes Soukromou zprávu. Děkuji

Obrázek uživatele Luděk

Chci se zeptat, proč

Chci se zeptat, proč myslíš, že u nás není možné archivovat čaj? Vždyť to dělá spusta lidí, jistě je to spíše suché skladování a čaj bude jiný nežli skladovaný v Číně, ale přece i tam jsou rozdíly v tom, kde je čaj skladován..Nebo máš za to, že prostě skladování v České republice je apriori špatně? Nemám ten pocit..

Obrázek uživatele Luděk

Mám více čajů, které si

Mám více čajů, které si uchovávám a z těch co piju, je to jedno no name Liu Bao, a jeden Shu Puerh 2004 a oba čaje jsou čím dál lepší, oba skladuji více jak 3 roky a vůbec nevím, jak dlouho strávily v ČR a kde byly předtím..Skladování mám víceméně ´na hulváta´ - čímž myslím, že skladuju obezřetně jen abch se vyhnul nežádoucím pachovým esencím (jakkoliv si myslím, že každé prostředí nějaké svoje má) a vzduch nijak nezvlhčuju uměle kvůli čaji nezvhčuju, pohybuju se standartně mezi 45 - 55% v závislosti na ročním období - beru to prostě tak, že ty čaje žijou svůj vlastní příběh, mám jich uskladněno více, ale pozoruju jen tyhle dva a rozhodně nemám pocit, že by jim to jak k tomu přistupuju nějak škodilo...právě naopak.

Obrázek uživatele Stan

Špatně jsem se vyjádřil.

Špatně jsem se vyjádřil. Archivovat čaj u nás jistě lze, jen pochybuji o smyslu toho počínání.
Že to dělá spousta lidí je jistě možné a dokonce v tom vidím zajímavý trend (např. pokud jde o marketing), nicméně to na mém pohledu nic nemění.
Abych to vysvětlil. Myslím si, že napodobit podmínky ideálně vhodné pro zrání čaje není u nás dost dobře možné.
V Číně se čaj skladuje ledaskde, ale otázkou je, na kterém z těch míst skutečně zraje.
Prosím, prezentuji svůj subjektivní názor.

Obrázek uživatele Jirka

Asi bychom měli začít

Asi bychom měli začít rozlišovat pojmy archivní pu-erh a starý pu-erh, kde tím archivním rozumíme letitý dobře skladovaný pu-erh, kde se stáří příznivě podepsalo na jeho chuti (příp. i dalších parametrech), kdežto starým pu-erhem rozumíme takový pu-erh, který už také leccos pamatuje, ale vzhledem k roztodivným skladovacím podmínkám je to buď celkem jedno, nebo je chuťově ještě horší, než když byl čerstvý.

Každopádně i kdyby takový pu-erh pobýval kdekoliv, samo o sobě to ještě neznamená, že čím bude starší, tím bude lepší.

Velkou otázkou je to, jaké je vůbec pro skladování pu-erhů nejvhodnější prostředí, aby z nich vyšel kloudný archivek, protože i tady se názory různí.

Teď právě popíjím svůj "archivní" pu-erh, který je z roku 2006, přičemž já sám ho mám doma od roku 2007. Ten čaj mi dělá radost a chutná mi - a to je, řekl bych, to hlavní, nehledě na podmínky skladování, které v mém případě rozhodně nejsou ideální :-)

Obrázek uživatele momotaro

Moc pěkně popsáno ! Řada

Moc pěkně popsáno ! Řada obchodů popisuje zajímavou věc a to v jakých letech bude dle nich ten či onen puerh chutnat nejlépe. Nedávno jsem si takový (internetový) obchod prohlížel, je tam například puerh jež bude nejlepší v letech 2025-2030. Bohužel na stránce této a ani jiných, které tento styl razí, nenacházim návod pro zákazníka, za jakých skladovacích podmínek k tomu lze dojít. Myslim že tady je na ečajovně nějaké vlákno skladování puerhu věnované, tak se omlouvám že se pod moc pěkným článkem rozvíjí uplně jiné téma, nicméně je to celkem aktuální a přínosné, pokud jsou čaje nabízeny/doporučovány jako investice pro budoucnost atd.
Honza Brož

Obrázek uživatele momotaro

Už jen třeba to, že je to

Už jen třeba to, že je to viděno očima obchodníka z Shanghaje, Taipei, Guangzhou či Kunmingu, kde jsou uplně jiné podmínky zrání a lze očekávat jiný vývoj. A taktéž čaje jsou tam primárně nabízeny primárně do zahraničí.

Obrázek uživatele Stan

:-) Hezky řečeno a

:-)
Hezky řečeno a napsáno. Měl by si sem chodit častěji. (určeno Jirkovi. ten přiblblej systém vkládání příspěvků mě fakt vadí!)
Skutečně archivní Phuer jsem pil pouze několikrát, takže rozhodně nejsem kompetentní jakkoli hodnotit kvalitu produkce tuzemských zrajíren. Prostě mám poněkud bordel v tom co je archivní a co je starý............
Btw. ..kdybys napsal, že ten čaj je ode mě, to bych si považoval!! :-) A nemusí to být pravda, jo?!!

No to co leží v archivu,

No to co leží v archivu, tak je starý nebo se to jednou chystá být starý, pokud to dřív nezkonzumuješ.

Obrázek uživatele Jirka

Děkuji :-) Tenhle čaj

Děkuji :-)

Tenhle čaj nebyl od tebe, ale na tom nezáleží, i ten tvůj mi dělá radost ;-) Asi nejlepší "archiv", který jsem pil, byl vzorek cihly někdy z roku 1989/1990, který mi dal Alfi.

Bohužel ty opravdu zajímavé čaje bývají mnohdy velmi drahé a já se pořád ještě nedostal do fáze, kdy bych si byl jist, že je dokážu skutečně docenit, proto do nich neinvestuji a stále upřednostňuji spíše kvantitu před kvalitou. Asi to není nejlepší cesta, ale o to větší mám radost, když i mezi těmi levnějšími čaji narazím na opravdový "špek" :-)

Obrázek uživatele Stan

Zlomil jsi mi srdce! :-((

Zlomil jsi mi srdce! :-((

Obrázek uživatele Jirka

Ješito ;-)

Ješito ;-)

Obrázek uživatele Stan

Mám návrh. Dejme dohromady

Mám návrh.
Dejme dohromady nějaké základní info o archivaci a proberme to.

Obrázek uživatele momotaro

To je rozhodně dobrý

To je rozhodně dobrý nápad. Možná i obnovit to staré vlákno, které se mi bohužel nedaří najít a taky mi nefunguje vyhledávání tady na ečajovně.

Původní článek o

Původní článek o skladování PuErů je tady: http://www.e-cajovna.net/zrani-pu-erhu