Jak začít s puerhem: 1 - úvod

Pár lidí mě porůznu říkalo, že by byli rádi, kdybych nějak stručně sepsal své zkušenosti s puerhem. Tak proč ne? Rovnou upozorňuji, že jde o mé názory. Na objektivní pravdy nevěřím a v čaji jim věřím ještě méně. A taky doufám, že odpustíte lehce neformální a občas „odbíhací“ formu… po měsících s diplomkou už mám formálního stylu až dost J

 

Nebudu psát o rozdílech mezi tmavým a světlým puerhem, to považuji za celkem známé věci, dostupných zdrojů se po internetu válí spousta (obdobně předpokládám znalost toho, že se puerh typicky lisuje, že zraje, atd.). Budu psát jen o čaji, který piji nejvíc – a to o světlém puerhu, tedy shengu (dále jen „puerh“). V téhle první části bych zkusil shrnout poznatky, které mi přijdou tak nějak obecně užitečné – v čem leží složitost puerhu, jak se v puerhu vyznat a nějaké úvodní povídání o tvarech. V druhé části, bude-li o ni zájem, bych zkusil sepsat svůj názor na různé oblasti produkce. Ve třetí části pak můj názor na továrny a různé další producenty, se kterými se člověk může setkat. No a v části čtvrté pak shrnu své zkušenosti se zráním. V páté, bude-li zájem, můžu popsat odkud puerh nakupuji a jak mi to kde přijde. Tak, jdeme na to.

Proč je puerh složitý?

Puerh je obrovský svět s mnoha dimenzemi. Na výsledné chuti čaje se projeví: oblast, producent, délka zrání, místo zrání, jestli je to čaj podzimí/jarní (či letní) a z jak starých a jak divokých listů čaj je. A do jisté míry se dá mluvit i o důležitosti prodejce čaje, přijde mi, že různí prodejci mají různý styl (a taky různé zdroje). Také hraje roli slisování (koláč/cihla/tuocha/něco jiného).

V (ne)poslední řadě pak hraje roli fakt, že trh s puerhem je plný padělků a dezinformací (např. čaje prodávaného jako „Laobanzhang“ je hodně-mnohonásobně více, než ta oblast schopná vůbec vyprodukovat), tudíž člověk nemůže zdaleka věřit všemu, co se řekne, či co ochutná. Ale tak na to je člověk u Číňanů asi trochu zvyklý…

Máme tedy poměrně obrovský a složitý svět. Dejme tomu, že ho chceme poznat. Jak na to?

Jak poznat puerh

V předchozí sekci jsem zmínil některé dimenze puerhu. Dejme tomu, že je člověk chce prozkoumat… Jsou dva možné základní postupy:

a)      Prohledávání do šířky: Nakoupíme kopce vzorků a v rozumném čase se tím propijeme.

b)      Prohledávání do hloubky: Nakoupíme pár koláčů a ty budeme soustředěně pít, případně experimentovat s přípravou atd.

První přístup má nevýhodu v tom, že se s žádným čajem nepoznáme „pořádně“ a nejspíš budeme mít v přípravě trochu rezervy (nicméně „umění přípravy“ je taková skoro až esoterická věc, nemyslím, že by člověk pak čaj připravoval stylem „no, tak vím, že nejlepší je 3.87g na 100 ml, časy slévání 3.5s/8s/15s, lít z výšky 15-20 cm…). Druhý případ má zase nevýhodu, že když se zasekneme na nevhodných koláčích, tak se z toho moc nenaučíme a budeme pít sajrajt. A přehled o světě puerhu se tím moc nezíská.

Já bych pro sebe navrhoval následující postup (dělal jsem to trochu jinak a hůř)

1)      První pravidlo do zbytku nezapadá, ale je důležité. NEvěřte vše jednomu člověku, nedejbože obchodníkovi. I když vám čaje od jednoho člověka přijdou super, tak stejně zkuste koupit ještě čaje jiné, od někoho jiného.

2)      Zkusil bych nakoupit vzorky – jednak mladého puerhu (tak 2005-10), jednak středněvěkého (2001-2005). Jde zkusit i úplně mladý, ale dneska stojí z různých důvodů dost peněz a je to trochu jako s úplně mladým vínem  - ještě se to hodně změní, vyvine, atd. Mno a důležitá věc - pokud máte aspoň trochu peněz navíc, tak nakupte i pár vzorků puerhů zralých (70-80tá, případně 90tá léta). Tím zjistíte, jaký věk čaje vám zpočátku nejvíc sedne. Setkal jsem se s názorem, že „čím starší, tím lepší“. To je blbost. Když jsem kolegovi čajomilovi, odkojenému mladším puerhem, udělal čaj z počátku 90tých let, tak byl dost rozpačitý – neuměl to ocenit (to zpočátku asi skoro nikdo), moc mu to nechutnalo, apod. Pak si položil klíčovou otázku, jestli opravdu chce nechat čaj doma zrát. Někdo prostě má raději mladší puerh, někdo starší. Já třeba začal na mladším a až po čtyřech-pěti letech se propil ke staršímu.

3)      V rámci těch různých věkových období, bych zkusil různé „základní“ oblasti – Bulang, Yiwu, Jingmai, Youle,… (bude v pokračování). Od každého aspoň dva-tři vzorky – pokud vám jeden čaj z Bulangu nechutnal, tak to neznamená, že máte na Bulang zanevřít.

4)      Tak – teď už bychom měli mít hrubou představu o tom, jestli máme raději mladší/starší čaj, jestli spíš Yiwu, nebo Bulang, atd.

5)      Vybral bych si nějaký svůj oblíbený segment (dejme tomu středněvěké Yiwu a mladé Jingmai) a začal to systematicky propíjet – nenakoupit tři vzorky středněvěkého Yiwu, ale třeba dvacet. Tím si člověk podrobněji ujasní, „o co jde“ ve které oblasti a v daném věku.

6)      Paralelně s tím je dobré nějak „náhodně“ prozkoumávat i jiné oblasti, producenty, atd. Chutě se mění, tj. co člověku vyhovovalo zpočátku, nemusí mu vyhovovat za rok.

7)      A když už máme trochu přehled a víme, co nám sedne, tak můžeme nakupovat celé koláče (či jiné tvary) a nechávat je zrát - tou dobou už budeme tušit, jestli podmínky, co doma máme, budou vyhovující, či ne.

Jak pít puerh

Ebenové čajové moře vykládané perletí: 10 000 Kč

Sada pěti konviček od učně čajového mistra XYZ: 24 000 Kč

Krásné porcelánové šálky a slévátko: 2 000 Kč

Luxusní tetsubin: 20 000 Kč

Uvědomit si, že o tyhle věci nejde: K nezaplacení.

Tak. Příprava stylem gongfu (či odvozeně; prostě menší nádoba na čaj a více nálevů) mi přijde jako základ. Puerh je opravdu dynamický žánr čaje (vyvíjí se mezi nálevy) a často je škoda si ty nálevy „míchat“ ve velké konvi.

Podle mého je rozumné mít 2-3 yixingské konvičky (mladý/středněvěký/starší puerh), případně když se pak víc specializujete, tak na čaje jedné továrny, či oblasti. Pokud se vám nechce moc investovat, tak to vůbec nevadí, kupte si pěkný, jednoduchý tenkostěnný gaiwan, vejdete se do pár stovek korun a máte vystaráno. Možná to nebude „tak krémové“ jako z yixingu, ale, upřímně řečeno, za to zlepšení čaje yixingem oproti porcelánu si opravdu připlatíte. U gaiwanů je bohužel trochu problém, že tlusté, bachraté kusy stojí dost podobně jako elegantní tenkostěnné, jako např. z Jingdezhenu a nejde se při koupi orientovat jen dle ceny. Já mám o hodně lepší zkušenost s těmi tenkostěnnými. Kde se takový sežene? U nás nevím, já svůj mám od Modrého slona, ale tam už dlouho nejsou. Myslím, že U Džoudyho jsem viděl pěkné kusy. Případně pokud vám nevadí zahraniční eshopy, tak cokoliv, kde mají Jingdezhen porcelán.

Pak – čajové moře, slévátko a šálky – to jsou fajn věci. Nebudu se o nich moc rozepisovat, to by zase bylo na dlouho. Jen ve zkratce – moře raději se šuplíkem z plastu, či kovu; šálky doporučuju ne úplně miniaturní. Moje mi vyhovují tím, že jsou docela vysoké a dobře drží aroma: https://wvzkqa.bn1.livefilestore.com/y1pxUfBu-QVIDjRnTnqg60mu8kTacuzTwj_6fiCXa0GmG4CeAUXEHc-SZjRSEzPxS1xpvbn7segLsPuiGqS80DC1wxn1dnFdoAv/PXK72976.JPG?psid=1

U čaje je v podstatě nejdůležitější věcí voda. Různá voda udělá čaj tak různý, že byste nejspíš nepoznali, že jde o čaj ze stejných lístků. Rozdíly mohou být opravdu extrémní. Neplatí triviální soudy typu „kojenecká měkká voda je super“, nebo „tvrdší minerální je super“. Závisí totiž na čaji. Moje zkušenost je, že moc měkká balená voda není dobrá a moc tvrdá minerální taky ne. V Praze je fajn voda ze studánky Petřínka.

Někdo nad obyčejnou kohoutkovou vodou ohrnuje nos, já mám s místní pražskou dobrou zkušenost. Hodně ale závisí na tom, odkud člověk je.

V čem vodu vařit? Já se nestydím používat v 90% rychlovarku. Pokud člověk má dobrou, nerezovou, nenačichávající, nevidím v tom problém. Pokud si chci čaj víc užít a mám čas, tak použiju čajová kamínka s keramickou konvicí (levná jsou buď v Chawangshopu, případně vysloveně sexy kousky dělá pan Petr Novák). Rozdíl je typicky dost velký, ale závisí na čaji. Někde mezi rychlovarkou a kamínky mi přijde varianta ohřevné desky + tetsubinu. Jenže je to varianta skoro i nejdražší. Výhoda oproti kamínkům je o něco nižší časová náročnost. Je to prostě takové „mezi“.

Má cenu vodu filtrovat? Já ji rok filtroval… a pak jsem s tím přestal, aniž by to čaj zhoršilo. Ale závisí na vodě, co máte k dispozici, někdy může být třeba Brita jedinou věcí, která vám dopomůže k pitelnému čaji.

Co jsem chtěl říct – v čaji obecně (i v puerhu) jde hlavně o vodu a pokud si člověk chce vylepšit kvalitu čaje, tak je to nejspíš nejlevnější a nejmocnější nástroj. Za čajová kamínka dáte tisíc-dva, pak něco za uhlíky, a je to bomba. Za tu cenu byste měli tak jednu-dvě yixingské konvičky. A jsem přesvědčený, že kamínka s gaiwanem povedou k daleko lepšímu čaji než yixing s vodou z rychlovarky.

O tvarech puerhu

No a teď už zpátky k puerhu, a to k poslední podčásti této první části mých úvah. Puerh se lisuje do několika různých tvarů:

·         Koláč (beengcha/bingcha) – typicky obsahuje nejlepší materiál, pěknější lístky, z lepších stromů, atd.

o   400,357g – klasické, časté váhy. Pro zrání dobré, standardní, ozkoušené.

o   200,250g – to jsou docela nové gramáže koláčů, dělají to hlavně majitelé eshopů, kteří dělají vlastní produkce; podle mého je to dané především tím, že se to snáz prodává, protože celý kus nestojí pak tolik. Ale spíš se mi to na větší zrání nezdá tak dobré jako ty větší koláče… Čaj má pro zrání rád další čaj.

o   100g – to už je spíš na ochutnání, darování, apod. Nestojí to moc, snadno a rychle se to vypije, ale možnosti zrání mi přijdou ještě o něco pochybnější než u 200g koláčků. Ale vyzkoušené to není, takže jistí si budeme za 20 let.

·         Tuocha (hříbeček bez nožičky) – skoro vždy obsahuje horší materiál než koláče. I nejlepší tuochy, které jsem měl, bych neoznačil za lepší než „dobrý“ puerh. I co se týče zrání, jsou nejspíš zajímavější koláče (historie je plná „klasických“ koláčů, ale žádná známější tuocha). Dělají se typicky 100g, či 250g kusy.

·         Cihla (zhuancha) – typicky ještě horší materiál než v tuochách. V životě jsem měl asi dvě slušnější cihly. Jedna, 2002 Pasha od Longfengu byla moc fajn, i za dobré peníze (zas ale jsem tehdy byl dost nezkušený, těžko říct, jak by mi přišla dneska). A druhá, Yiwu/Banzhang mix od Xizihao je sice fajn čaj, ale s cenou vysoko nad rozumnou hranicí. Jsou nějaké docela ucházející cihly z 90tých let, které jsou slušný, levný, základní lehce zralý čaj… na častější pití fajn.

·         Další – yincha (houbička s nožičkou), meloun (hooodně velká tuocha)… to je individuální. Nejsou to moc časté tvary.

·         Bez lisování – zpočátku bych se takovým puerhům spíš vyhýbal. Otázka je, proč to listí někdo nenakoupil a nenalisoval do koláčů, když bylo mladé. Protože pokud to je tak super materiál, tak by ho někdo určitě nakoupil. Trochu speciální kapitolou jsou starší nelisované puerhy, třeba ze 70-80tých let. Výhoda je, že stojí o řád míň než koláče a je to tak docela levná možnost, jak se aspoň trochu seznámit se zralejšími čaji. Nicméně s koláči se to srovnávat moc nedá. A další speciální kapitolou jsou koláče lisované z listí, které dlouho (4+ let) zrálo volně. No, zatím jsem nepotkal nějaký takový koláč, co by stál za řeč…

 

Takže tak… nejasnosti rád vyjasním, cokoliv rád prodiskutuji J Pokud někdo projeví zájem, tak zkusím sepsat pokračování (příště bych tedy asi zkusil sepsat oblasti).

Pěkné. Já bych vyzdvihl

Pěkné.
Já bych vyzdvihl bod 1 obecně ve všech čajových skupinách. U pchu-eru je to složitější, ale je k nezaplacení slepá zkouška v testerech, kdy se člověk oprostí od možných předsudků k prodejci :-)

Další univerzální a pěkná myšlenka je o vodě a o nádobách. Obecně si myslím, že na prvním místě je samotná voda, pak vliv nádoby a až někde na konci způsob ohřevu. Přijde, že jako více oblastí, je způsob ohřevu (tzn. kamínka/sporák/líh apod) "idealizován" a obvykle jsem za tuto myšlenku pranýřován :-)

A za to, že jsem se v podstatě dozvěděl, že moje sbírka pchu-erů se skládá z nedobrých s Vámi nemluvím :-) Kdepa, utěšuji se tím, že v pchu-erech neexistují 100% pravidla...

Obrázek uživatele Pyroh

Zdravím! Děkuju :-) U

Zdravím!
Děkuju :-)

U kamínek podle mě nejde v první řadě až tolik o kamínka/uhlíky, jako spíš o tu hliněnou konev, která k tomu je... Když jsem na kamínkách dělal vodu v tetsubinu, tak to bylo podstatně slabší. Na "přirozené teplo z uhlíků" a podobné zas tolik nevěřím, resp. si myslím, že to hlavní bude asi jinde. No a pro mě je další důležitá věc ten proces, že se mi líbí připravit uhlíky a pak nechat "řízení procesu" na kamínkách.

To jste se ještě nemohl dozvědět, že máte nedobré čaje :-) Já bych opravdu nechtěl něco paušálně tvrdit, výjimek je spousta... A navíc, co člověku chutná je taky závislé na něm a posouvá se to. Z čeho jsem byl před třemi roky nadšený, jsou teď přinejlepším "dobré čaje". A já "dobrý čaj" nemyslím jako něco pejorativního, myslím to jako čaj, který si opravdu užiju pít, že to není jen "studijní".

Jakub

Samozřejmě, estetický

Samozřejmě, estetický pocit a jakési "vnitřní" nadšení a radost z přípravy vody na kamínkách se nahradit nedá, v tomto jsou opravdu vynikající. Myslím si, že síla kamínek je právě v tom pocitu, který z nich člověk má, že se v tu danou chvíli oprostí od technických vymožeností, soustředí se pouze na přípravu čaje a ostatní je mu jedno, zklidní se.

Často se ale stává, že zarytí kamínkáři jsou přesvědčeni, že právě kamínka jsou to, co dělá vodu super. Když si jim dovolíte oponovat, že by důvod měli hledat spíše v nádobě, tak jste pomalu označen za kacíře :-) - mám s tím bohaté zkušenosti.

Na celkový dojem z čaje jsou kamínka určitě super, jejich vliv na vodu ale bude druhořadý, nebo spíše desetiřadý...dle dle mého skromného názoru.

A víte co je nejlepší? Vzhledem k tomu, že si pchu-er dám jednou do měsíce a nestuduji jej jako Vy, tak se k lepším asi nikdy nepropiji, takže my ty mé budou chutnat i nadále :-)

Super článek!! Do

Super článek!!
Do objevování puerhů jsem se pustil ve větší míře až teď v posledním půlroce a jsem moc rád za všechny informace a tipy. To srovnání kvality vzhledem k tvaru lisování je zajímavé. Z vlastních skromných zkušeností musím potvrdit, že tuocha které jsem doposud pil se nevyrovnaly nikdy koláčům. Cihlu jsem měl jen jednu a už je tomu déle, takže si asi nevzpomenu na jméno, a ta mi přišla lepší než tuocha. I když výjimka potvrzuje pravidlo, že.
Díky za pěkný článek a resuscitaci e-cajovny.
Moc se těším na porovnávání oblastí.

Diky ze poucny clanek. Tesim

Diky ze poucny clanek. Tesim se na dalsi casti.

Obrázek uživatele Spachal

Vyborny pocin, klobouk dolu

Vyborny pocin, klobouk dolu pred kazdym, kdo obetuje svuj cas nejen na tato temata!
Kazdy si zacatky musi projit sam, ale tohle muze hodne usnadnit cas, penize a pripadne i zklamani ..

Reagoval bych jen na vodu, povazuji ji za jeden ze dvou klicovych veci (vyber caje & dobra voda), snad dulezitejsi nez je priprava (jednonalev, gaiwan, yixing). U nas v KV mame 'v kohoutku' vodu asi hodne kvalitni, ale i tak je diametralni rozdil v caji, kdyz srovnam jen bezne 'uvareni v rychlovarce' v porovnani s ohratim prefiltrovane vody ve sklenene konvicce na plynu tak, aby voda nestihla projit varem. Doporucuji alespon vyzkouset u stejneho caje a pripravy, neni to placebo efekt :] ..
Zkousel jsem i 'ruzne kvalitni' vodu, balena, studanka, draha ledovcova ;] ap., ale pri stejne priprave vody neni rozdil az tak velky (tedy krome te balene, ta je z meho pohledu obecne des, nehlede na vyrobce). Jakmile je voda uz jednou 'mrtva', je to konecna..

A jeste drobna poznamka, pokud nekdo do sveta puerhu chce zacit pronikat, doporucuji naopak zacit s levnymi kolacky. Proc? Nikdo uceny z nebe nespad' a hlavne pro 'nauceni se pripravy caje' jsou dle meho drahe puerhy vylozene skoda (hlavne penez. Pokud nejsou problem, pak klidne od zacatku kvalita).

Tesim se na dalsi clanky! :]

Obrázek uživatele Pyroh

Ahoj, díky, jsem rád, že

Ahoj,
díky, jsem rád, že se článek líbil.

Jojo, voda je důležitá a chce to zkoušet...

Co se týče ceny úvodních koláčů, to je otázka. Úplně souhlasím, že dražší čaje (dejme tomu 80+ dolarů za kus) zpočátku převážně smysl nemají (leda snad pár základních starších, aby si člověk trochu "osvojil žánr"), zase ve světě úplně levných koláčů jsou často k nalezení šmejdy, případně kusy, které se třeba jmenují "Yiwu", ale vůbec to Yiwu není, či tak.

Ale nic proti levnějším koláčům - některé považuju za velmi povedené (2005 Menghai Gu Cha, 2006+ Spring of Menghai, 60g Jingmai trpajzlík, 2010 YS purple yiwu...). Spíš je problém, že když se člověk neorientuje ve výrobcích a oblastech, tak v moc levných čajích může utopit dost peněz a získat málo.

Jinak rozhodně souhlas, že má cenu začít spíš na nějakém solidním základu, trochu se na tom "nakalibrovat", a když už pak člověk vnímá určité nuance, tak třeba začít napíjet lepší věci.

Jakub

Obrázek uživatele Spachal

A co takhle 'pro zacatek'

A co takhle 'pro zacatek' nejaky tip na kolac z YS puerhu (Yunnan Sourcing Teas) v cenove relaci dejme tomu 20-30 USD? Nebo je to subjektivne skoda penez? :]

Obrázek uživatele Pyroh

Myslím, že není :-) Asi

Myslím, že není :-) Asi se nedočkáš nějakých mimochuťových skvělostí (chlazení starých stromů, citelná qi,...), ale v oblasti chuti se tam dají najít fajn čaje.

Takže:
2009 Spring of Menghai (či 2012, ale ta 09 už má pár let navíc) - $18 .

Blok Scottovy vlastní produkce:
2010 YS Purple Yiwu - velmi "Yiwuózní" kousek za slušné peníze. Asi $20? Teď nevím, ale pod 30 bude.

Oba čaje z "Longfeng" edice tohohle roku jsou taky pod $30. Ale mně teda moc nezaujaly. Ale pokud ti chutnaly, tak na YS jsou daleko, daleko levnější.

Někdo si pochvaloval 2011 YS Wuliang. Mně teda taky dvakrát nezaujal, ale já prostě tu oblast moc nemusím. Taky je levný.

2012 YS Early Spring Yi Wu - slušné Yiwu.

Scottovy Shang Chun a Chen Yun jsou docela slušné blendy, taky pod 30, ale na nějaké rychlé pití moc nejsou, spíš potřebují pozrát.

2010 YS Bang Ma je těsně nad ($32) - takové dobré klasické ovocné Mengku. Co si pamatuju, tak byl pořád docela hořký. Ale chutě fajn.

2010 YS Bang Dong - milé Mengku, pohodový, dobrý čajík.

2010 You Le Ya Nuo - Měl jsem ho před pár dny a mile mě překvapil, hodně explozivní, ovocné Youle. Odešel trochu dřív než bych rád, ale to se nedá nic dělat. První nálevy za to stály.

Tak... a teď ještě jiné továrny:
2007 Haiwan purple bud - ten čaj je neobvyklý, kdyžtak doporučuju nejdřív vzít vzorek. Ale mně docela chutná.

2007 Boyou Manlu da shan - je těsně nad 30 dolarů ($31), ale je moc fajn. Je pořád docela mladý (zraje spíš v suchu a je hodně brutálně slisovaný), ale už teď je k příjemnému pití. A zrání bych se vůbec nebál, myslím, že má dobrou budoucnost.

2005 Jinuoshan You Le Red Drum - výtečné Youle,taky lehce nad limit ($35), ale pěkně pozrálé (ne v Kunmingu), sladké, luční kytky, ovoce, med, pohoda :-)

2010 Shi Kun Mu Pin Jian - tohle je spíš věc na zrání, na pití jsou kdyžtak ty zbylé dva čaje od Shi Kun Mu v nabídce. Pít se ale dá už teď, je to hodně silný, robustní čajík.

Takže asi tak... Jo, ještě 2008 Xiaguan Happy Tuocha je fajn záležitost.

Stačí? :-)

Jakub

Obrázek uživatele Spachal

Staci vice nez bohate a ja

Staci vice nez bohate a ja opet dekuji! :] Uz neco z "YS blend" napito mam, ale je toho proste tolik, ze by nebylo vubec od veci se pripadne dohodnout ve vice lidech, na jeden 375g kolac by bylo imho ctyri lidi idealni a proste se slozit a objednavat. Necelych 100g na napiti konkretniho kolacku bohate staci, poteseni by bylo na vsech stranach :]. A komu zachutna konkretni kolac, muze si jej klidne objednat cely.

A tenhle seznam bych klidne vzal jako referencni! Sel by nekdo do toho? Jsem ochotny vse zajistit, naklady by se rozdelily ferove. Objednavka tak, aby se jeden clovek vesel do cca tisice, vcete vseho. Cenove rozpeti kolacku $15-$30.

Obrázek uživatele Jirka

Případně se hlásím,

Případně se hlásím, když by bylo možné buď přihodit si k objednávce jen něco svého, nebo to vzít děleně (konkr. nějaké oolongy). Ideálně také, pokud by bylo možné osobní převzetí v Brně, protože by se mi nechtělo cenu navyšovat dalším rozposíláním :-)

Obrázek uživatele Jirka

Jen ještě doplním - pozor

Jen ještě doplním - pozor na clo, to může cenu objednávky o pár stovek prodražit a celnice balík o pár týdnů pozdržet!

Obrázek uživatele Pyroh

Clo ani ne... jednak je

Clo ani ne... jednak je jenom tříprocentní, druhak pro soukromé osoby se většinou nezapočítá (to už musí být třeba desetikilový balík a někdy ani tehdy). Spíš DPHčko, to prodraží o 14%.

Jinak po úvodních problémech co na celnici měli, mi přijde, že teď už nezdržují - posledních cca 5-10 balíků mi prostě oznámili rovnou jak přišly...

Jakub

Obrázek uživatele lotus

Ahoj, nevím jestli je to

Ahoj, nevím jestli je to ještě aktuální, ale přidal bych se jako další do party pro objednání.

普洱茶 = 愛

Tak tento tvůj příspěvek

Tak tento tvůj příspěvek společně s doporučenýma koláčema mě asi bude stát majlant - jde se objednávat ! :-D Díky moc za článek i za komentáře k jednotlivým koláčům :-) Máš ještě nějaký oblíbený Shu z YS, když už to budu brát?

Obrázek uživatele Pyroh

Já shu v podstatě nepiju,

Já shu v podstatě nepiju, takže moc nevím, no... Překvapivě hodně mě vyhovovaly Lao Cha Tou od Scotta - nugetky slisované do cihličky. "As you like it" mi za tu cenu přišel vcelku fajn. Sypaný "Lincang grade 3" je ok.

Ale jak říkám, shu skoro nepiju a vůbec do něj moc nevidím...
Jakub Tomek

Děkuji za super článek;

Děkuji za super článek; zběžně jsem se podíval na druhý díl a vidím, že si budu muset počkat, než se k němu propiji :-) Chtěl bych se ale zeptat, jak vnímáš problematiku prostředí při zrání- v domácím prostředí je jiná vlhkost, vzduch... kdežto když hodím koláč na 5 let na parapet (přeháním), výsledek bude určitě jiný. Máš už vyzkoušené, jak je to s rozdílem zrání v Číně/ČR?

Obrázek uživatele Pyroh

Ahoj, jasně, vliv

Ahoj,
jasně, vliv prostředí je zásadní. Taky o tom chci něco sepsat (čtvrtý díl, asi). Ve zkratce - už v Číně je mnoho různých prostředí. Jako základní rozdělení bych viděl skladování v teple a při vyšší vlhkosti (Hongkong, Guangzhou, Banna), pak třeba něco takového "mezi" - že to přirozeně vede na takové lehce sušší skladování, ale ne moc - to je myslím třeba Taiwan a Malajsie. No a pak třeba v Kunmingu je hodně sucho.

Ale zase záleží na konkrétních podmínkách. Třeba pojem "dry storage" pochází z Hongkongu - a to skladování je něco úplně jiného, než když si tady/v Kunmingu člověk uloží čaje v "našem" suchu. Stejně jako Kunming je často hodně suchý, tak třeba Honza z Chawangshopu (taky Kunming) má ve skladišti vlhkost pro zrání velmi rozumnou a přesušení bych se tak nebál.

Tedy - "zrání v Číně" je velmi strukturovaný pojem :-) Já třeba ne-moc-vlhké zrání z Hongkongu/Banny mám moc rád a některé čaje co byly moc dlouho v Kunmingu v suchu naopak nemůžu ani cítit.

U nás se čaj určitě na zrání uložit dá. Já mám štěstí na "špatný" byt s "přílišnou" vlhkostí. V místnosti s prostřední vlhkostí v rámci bytu mívám 65-75% relativní vlhkosti, což považuju za celkem optimální rozmezi. Třeba co jsem teď porovnával toho Haiwan Pashu 2006 jak jsem o něm psal, tak ten mi tu zraje daleko líp než co jsem měl kousek z Kunmingu - ten z Kunmingu si vůbec nerozvíjí chutě, co považuju za "správné".

Někdo to skladuje hodně v suchu (50-60%), což já považuju za málo. Měl jsem několik čajů z takového skladování, a fungovalo to tak, že třeba po 5-7 letech ten čaj ještě byl vcelku ok (byť ne "zrající" v klasickém slova smyslu), ale když teď piju takhle hodně suché čaje z 95-2001, tak už hodně často cítím chyby a problémy - takovou speciální nakyslost a tak. No a když člověk má nějaký srovnatelný čaj, který byl skladován "normálně", tak vidí, že je to o míle lepší, sladší, se silnější energií, atakdále. A že tam nejsou některé mladistvé tóny? Život je boj...

Hodně důležité je mít určité nadkritické množství čaje - řádově třeba nejmíň pět-šest tongů pohromadě. Já čaje skladuju v kartonových krabicích - vyrobí si tam pak takové mikroklima, ve kterých to dobře zraje (takhle to skladuje kopec lidí v Číně, prostě úplně obyčejně). Jeden-dva koláče, samy o sobě, těžko vyzrají.
Jakub

Super, díky za fundovaný

Super, díky za fundovaný rozbor, speciálně tady na e-čajovně!

Uz jsem to psal v komentu u

Uz jsem to psal v komentu u jiného článku, ale zopakuju: Pu-erhy jsou pro mě loterie. Teď jsem se utvrdil v tom, že to tak má asi víc lidí. Pro mě je v článku zajímavý postřeh, že se kvalita liší i podle lisovaného tvaru. Já to sice vidím podobně, ale spíš jsem předpokládal, že to víc souvisí s cenou. Kupoval jsem párkrát vzorky z YS (kromě jiného) a rozhodně to bylo tak, že čím dražší, tím lepší. Ale i ty "levný" cihličky za cca 9USD /75g byly hodně dobrý. Ovšem i cihličky za 3USD mi pořád bohatě stačily. V českých e-shopech jsem většinou koupil pu-erh, který byl horší, ale někdy lepší než to, co jsem párkrát vydražil na eBay (nutno říct, že kolikrát za absurdně nízkou cenu).
Teď jsem mrkl na YS, co má Scott novýho a zarazila mě jedna věc. Přísahal bych, že 2009 Yunnan Sourcing "You Le Zhi Chun" Raw Pu-erh tea jsem před nějakýma třema rokama kupoval za 31USD nebo tak nějak a teď ho tam vidím za 52USD.
Za další jsem už dříve vypozoroval zhoršení a zdražení poštovnýho po tom, co "blafla Ejafla". Já jsem zrovna v té době z YS bral asi třetí zásilku v pořadí a tenkrát Scott přestal nabízet EMS a dost zdražil. Ale momentální stav neznám. I z toho důvodu jsem se poohlédl po alternativních zdrojích na eBay atd.
Teď se mi zásoby shengů doma tenčí a jsem v pokušení pořídit si něco dobrého, ale buď padne volba na něco ozkoušeného, nebo holt vylosuju v loterii něco nového. Jen Scott tam má Shengů přes třista druhů. Bohužel nemám pu erhy tak "napité" jako jiné druhy, kde dokážu snáz ohodnotit kvalitu na první šálek.
Díky za článek, ještě pročtu další díly a třeba mi to ve výběru pomůže:-)

Obrázek uživatele momotaro

Myslím, že co se týče

Myslím, že co se týče tvarů puerhu vs. kvality a také ceny, tak jde spíše o tradiční a dnes již v podstatě nedodržovanou praktiku, a nelze se tímto řídit ani podle toho čaj posuzovat. Např koláče - klasické 357g. mohou být z tak nízkého materiálu, že stojí např. 2-2.5USG zde v Číně. A pak může být zase cihla sheng puerhu, jež bude stát mnoho set dolarů.
Např. Haiwan TF v roce 2006 vyrobil v článcích zmiňovaný Pasha. A to ve verzi 200g číslovaného koláče v krabičce, 400g koláče a pak 500g cihly. Zatímco na oba koláče byl použit stejný materiál, na cihlu byl použit lepší materiál a ciha byla produkována v mnohem menším množství. (neplést si s cihlou ve stejném obalu z roku 2009, jež je mnohem horší kvality).
Stejně např. tuocha, klasické Xiaguan 100g tuo kvalita jiaji dnes vylézají z továrny v ceně 250-300kč za kilo, ale stejně tak továrna produkuje různé prémiové tuocha 100g jež stojí 800kč za kilo i více (ceny pro nové čaje).
Myslím ale že toto dogma je hlavne u cihel, kde se lisují naprosto stejně kvalitní materiály, jako do kvalitních koláčů.

K cenám čajů na zmiňovaném eshopu - prosím, sledujte ceny a témata o puerhu např. na teachat.com. Kvalitní sheng puerh ze starých čajovníků se díky obrovské poptávce v posledních 3 letech stává velmi luxusní zboží a nárust cen je velmi silný.
Příklad - vesnice Bingdao - rok 2010 - 500-800rmb za staré čajovníky - tedy 1600-2500kč.
rok 2013 - 5000 až 7500rmb - tedy desetinásobek.
Tato oblast je extrémní, ale obecně je nárust ve všech oblastech několikanásobný.
Na většině míst oproti 2012 je nárust min.100% .
Tedy zdražení koláčů je logické a plně kopíruje trh. Obchodník investuje nemalé peníze do nákupu nových čajů a je jen na zákazníkovi, zda je dostatečně chytrý a dokáže koupit dobrý čaj ve chvíli, kdy je mladý a levnější. Či zda jen nekonečně nakupuje tisíce vzorků a pak za pár let zjistí, že čaj, jež byl levný, je nyní vyprodán či není vůbec. Po letošním opravdu opětovném masivním zdražení a velmi silné poptávce po gushu či středně kvalitních wild arbor čajovníků srdečně doporučuji všem milcum sheng puerhu nakoupit si v dostatečné míře své oblíbené koláče, dokud jsou relativně levné, či alespoň dostupné. Je dost možné, že zákazníci mimo Asii nebudou ochotni akceptovat tak raketový nárust cen kvalitního mladého shengu, či než to přijmou, bude již pozdě.
K cenám poštovného z Číny - ceny eshopu plně kopírují ceny China Post, jež se cca 3 roky zpět zvedly. Nejde o žádné zdražení ze strany obchodníků. Pokud Tě lákají eBayové shopy ala "shipping free", podívej se na konkrétních puerhech, o kolik jsou draýší než v shopech, kde poštovné platíš. Poštovné zaplatíš vždy, jen někdy "neni vidět" :) (ale na zákazníky tento trik působí fakt neuvěřitelně)

Obrázek uživatele Pyroh

Hmmm, díky za dobré

Hmmm, díky za dobré informace.

Ano, zvýšení cen u všech oblastí je dost hrozivé a zvýšení cen u oblíbených oblastí je ještě daleko horší. A jelikož je dost divné, aby dva roky starý čaj byl o dost levnější než nový, tak ho obchodníci taky zdraží (nakonec proč ne...)

Kdy myslíš, že se láme to, že kvalita odpovídá tvaru, do toho, že už moc ne? Možná 2003, cca? Každopádně mi přijde, že pořád docela často platí, že lepší věci jdou do koláčů... jasně, že třeba továrna udělá celkově hodně levný čaj, ale nevím, jestli se dělá to, co popisuješ u Haiwanu, nějak výrazně častěji...
Jakub

Obrázek uživatele momotaro

Ano, myslim že se to láme

Ano, myslim že se to láme s privatizací státních továren a hlavní zmatení tvarů vs. kvalit pak v době mánie puerhu 2005-2007.
K tvarům mne napadá ještě - melounek - tvar jež dřívě top a do tvaru melounku se lisoval materiál nej, tak nyní jde spíše o podobný model jako u tuocha. Stejně tak byl top materiál lisován do tzv. čajové hlavy "Cha Tou", o hmotnosti kila i více. Tento tvar dnes vyrábí asi jen (masověji) Mengku TF a pak i Zai Zi Po (myslím 500 a 333g dostupné na eBay), nicméně již z průměrného materiálu.

Tak to dorovnávání cen je logické a myslím že kdo má určitou oblast rád a vidí nárust cen, tak si prostě něco koupí, protože na 99% to bude za rok kupovat o mnohem více.
Za zdražování starších čajů se nelze jakkoliv na obchodníka zlobit, protože nikomu není bráněno, aby investoval do čaje své peníze
Musím znovu zdůraznit, že tato nová puerh mánie (oproti roku 2007)se týká zejména kvalitních shengů , nikoliv taidi, kde je nárust nepatrný, např. 10% (ovšem ne plošně, u opravdu vyhrocených oblatí je i mladý stromek extrémně drahý...)