Na konci zimy nás v dílně navštívil Erik Križovenský a pozoroval výpal keramiky po nekolik dní přez displej jeho digitální kamery. Po několika týdnech mi poslal odkazy na video a tak bych se zde o ně rád podělil.

Není to tak dávno, co jsme diskutovali otázku čaje připraveného v kávovaru. Až na výjimky se ukázalo, že to nikoho příliš nenadchlo. Není divu, ono to totiž opravdu není nic moc!

Slíváček- Shiboridashi či Hóhin (Houhin)

 Již lehce nejasný nadpis článečku asi vyžaduje krátké vysvětlení- stejně tak jako důvody proč se dávám do sepisování toho, co na toto téma mohu říci. 

Při návštěvě Jižní Koreji jsem byl několikrát přizván k čajování a jedna z propriet používaných některými hostiteli bylo čajové moře- pro mne dosud neznámých tvarů, i když již dříve jsme v naší dílně podobné vytvořili, nevěda že se v „Zemi jitřní svěžesti“ používají podobná. 

Nádobí patří k požitku z čaje jen o málo míň než čaj sám. Každý znalec má určitě své oblíbené misky, zhongy, gaiwany atd. Každému samozřejmě vyhovuje něco jiného - bude-li někdo pít Gyokuro ze skleničky Coca Cola a bude z něj mít požitek, proč ne.

Zatímco minule jsme se věnovali jaksi první linii, tj. nádobám na přípravu a pití čaje, dnes bych rád otevřel další komnatu čínského čajování. Dotkneme se těch poněkud v pozadí stojících, ovšem neméně důležitých společníků na čajových cestách. 

Samovar patří mezi světově významné ruské vynálezy. Nádherný název samovar se většinou nijak nepřekládá, ačkoliv neslovanské národy asi nedokáží ocenit krásu tohoto slova. Po sáňkách samochodkách či samoljotu je to další typicky ruské „samo-slovo".

Mezi nedílnou součást čajové kultury, jestli něco takového vůbec je, patří vedle různých obřadů i čajové nářadí a nádobí. Nechme čajové obřady napříště a podívejme se podrobně na několik základních typů čajového nádobí, které je oblíbené v současné Čině.